Náhradní plnění
Co je to Náhradní plnění a kdo ho může poskytovat
Náhradní plnění je forma spolupráce, při které zaměstnavatelé plní svou zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) tím, že odebírají výrobky nebo služby od dodavatelů působících na chráněném trhu práce.
Takový dodavatel musí mít uzavřenou dohodu s Úřadem práce o uznání zaměstnavatele a zaměstnávat více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců.
Objem náhradního plnění, který může uznaný zaměstnavatel v daném roce poskytnout, je omezen zákonem. Vychází z násobku průměrné mzdy v národním hospodářství (za 1.–3. čtvrtletí předchozího roku) a počtu zaměstnanců se zdravotním postižením. Konkrétně se jedná o 14násobek této hodnoty za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňuje seznam dodavatelů náhradního plnění včetně jejich ročních limitů. Tyto limity zároveň odrážejí kapacitu firmy – čím vyšší je roční limit, tím více osob se zdravotním postižením daný dodavatel zaměstnává a tím větší objem náhradního plnění může poskytnout.
https://www.uradprace.cz/web/cz/seznam-dodavatelu-nahradniho-plneni
Dohoda o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce dle §78 - aktuální (od 13.04.2021)
Povinnost zaměstnavatelů dle § 81 Zákona o zaměstnanosti
§ 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanovuje povinnost pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, zaměstnávat také osoby se zdravotním postižením (OZP), a to v minimálním podílu 4 % z celkového přepočteného počtu zaměstnanců.
Zjednodušeně to znamená, že přibližně na každých 25 zaměstnanců by měl připadat 1 zaměstnanec se zdravotním postižením.
Tuto zákonnou povinnost lze splnit třemi způsoby:
- přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru
- odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří OZP přímo zaměstnávají (tzv. náhradní plnění)
- odvodem příspěvku do státního rozpočtu
Zaměstnavatel může také jednotlivé způsoby kombinovat podle svých možností a potřeb.
Náhradní plnění je tedy jednou z alternativ, jak tuto povinnost splnit, pokud firma osoby se zdravotním postižením přímo nezaměstnává nebo nemůže jejich počet naplnit.
Jak splnit zákonnou povinnost pomocí Náhradního plnění
Náhradní plnění je podle zákona definováno jako odběr výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce (§ 78), případně zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům.
Aby bylo možné tuto formu plnění započítat do zákonné povinnosti, musí být splněn stanovený finanční objem. Ten odpovídá 7násobku průměrné mzdy v národním hospodářství (za 1.–3. čtvrtletí příslušného roku) bez DPH.
Důležitou podmínkou je také úhrada – plnění musí být skutečně zaplaceno, a to nejpozději do 15. února následujícího roku. Pokud není uhrazeno, nelze jej do náhradního plnění započítat, i když bylo zboží či služby odebrány.
Dodavatel je následně povinen vložit údaje o poskytnutém plnění do evidence Ministerstva práce a sociálních věcí, a to do 30 dnů od úhrady. Odběratel musí tyto údaje potvrdit do 14 dnů od notifikace, jinak plnění nemusí být uznáno.
Celý systém je evidován v rámci MPSV a slouží jako kontrolní mechanismus pro správné plnění povinností zaměstnavatelů v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
https://www.uradprace.cz/web/cz/obecne-informace-k-aplikaci-evidence-nahradniho-plneni
Přihlášení do evidence náhradního plnění: https://www.mpsv.cz/cas/login
Oznamovací povinnost
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, mají zákonnou povinnost splnit tzv. povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP).
Součástí této povinnosti je také oznamovací povinnost vůči Úřadu práce ČR. Zaměstnavatel musí nejpozději do 15. února písemně ohlásit místně příslušné krajské pobočce ÚP ČR:
- způsob plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok
- a jeho konkrétní rozsah
Toto oznámení lze jednoduše provést prostřednictvím elektronického formuláře, který je dostupný online a odesílá se přímo Úřadu práce ČR.
Náhradní plnění představuje zpravidla nejvýhodnější způsob, jak splnit zákonnou povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Umožňuje firmám nahradit odvod do státního rozpočtu odběrem zboží nebo služeb od dodavatelů na chráněném trhu práce.
Pro lepší představu lze porovnat obě varianty:
- při využití náhradního plnění firma získává reálnou hodnotu v podobě zboží a služeb
- při odvodu tzv. invalidní daně odvádí prostředky přímo do státního rozpočtu bez přímé protihodnoty
Ekonomicky lze náhradní plnění chápat jako výrazně efektivnější variantu. Pokud porovnáme zákonem stanovené přepočty, vychází, že rozdíl mezi oběma způsoby může odpovídat zhruba 35 % výhodnosti ve prospěch náhradního plnění.
Zjednodušeně řečeno: prostředky, které by firma odvedla státu, může při náhradním plnění proměnit v nákup užitečných produktů a služeb, a zároveň tím podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Náhradní plnění může být někdy na trhu nabízeno formou tzv. přefakturace, která však není skutečným náhradním plněním od uznaného zaměstnavatele.
V praxi to může fungovat tak, že firma, která nesplňuje podmínky pro poskytování náhradního plnění, zprostředkuje obchod přes jiný subjekt. Tento administrativní krok – přefakturace – ale obvykle znamená dodatečné náklady, které se promítají do celkové ceny objednávky.
Skutečné náhradní plnění „zdarma“ může poskytovat pouze zaměstnavatel, který je oficiálně uznán na chráněném trhu práce a zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením. V takovém případě není nutné účtovat žádné dodatečné poplatky za zprostředkování, a zákazník tak platí pouze cenu zboží nebo služeb bez navýšení.
Cílem současné legislativy je podpořit zaměstnanost osob se zdravotním postižením a umožnit jim plnohodnotné uplatnění na trhu práce. Nejde tedy jen o formální splnění povinnosti, ale o skutečný dopad na životy lidí, kteří jsou na pracovním trhu znevýhodněni.
Společensky odpovědné firmy proto volí přímou spolupráci s dodavateli náhradního plnění, kteří skutečně zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Tím mají jistotu, že jejich nákup má reálný a měřitelný sociální přínos.
Volbou přímého dodavatele tak firmy nejen plní zákonnou povinnost, ale zároveň aktivně podporují začlenění OZP do pracovního procesu a přispívají k udržitelnému a odpovědnému podnikání.
Nejjednodušším způsobem je kontrola samotné fakturace. Za dodané výrobky či služby by vždy měla fakturovat přímo firma, u které bylo plnění objednáno.
Přímý dodavatel náhradního plnění, který splňuje podmínky chráněného trhu práce, nemá žádný důvod vystupovat pod jinou společností ani využívat prostředníky. Faktura by proto měla vždy odpovídat skutečnému dodavateli.
Pokud je na dokladech uvedena jiná firma, než u které byla objednávka provedena, může jít o zprostředkovaný model (tzv. přefakturaci), který obvykle není součástí přímého náhradního plnění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve svých stanoviscích upozorňuje, že smyslem náhradního plnění je podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tedy reálný odbyt výrobků a služeb od zaměstnavatelů OZP, nikoli pouze formální naplnění zákonné povinnosti.
MPSV uvádí, že způsoby plnění, které nevedou ke skutečnému zvýšení zaměstnanosti OZP, jsou v rozporu s účelem zákona o zaměstnanosti. V praxi tak upozorňuje na situace, kdy dochází k odchýlení od původního smyslu náhradního plnění, například prostřednictvím zprostředkovaných modelů, které mohou sloužit jen jako administrativní obcházení systému.
Zároveň ministerstvo deklaruje, že pracuje na zpřesnění legislativy tak, aby bylo jasně definováno, za jakých podmínek lze náhradní plnění uznat, a aby se předešlo nejasnostem v praxi.
V současnosti také probíhají kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce, které se na tuto oblast zaměřují. V případě porušení pravidel mohou být uplatněny sankce, včetně předání věci dalším kontrolním orgánům.
Tímto stanoviskem MPSV zdůrazňuje, že klíčové je, aby náhradní plnění skutečně podporovalo zaměstnávání OZP v praxi, a nefungovalo pouze jako formální nebo zprostředkovaný mechanismus bez reálného dopadu.
Celé znění Stanoviska si můžete přečíst na adrese
https://www.mpsv.cz/web/cz/stanovisko-mpsv-k-81-odst.-2-pism.-b-zakona-c.-435-2004
Písemná smlouva
Společnost KAMPI OFFICE s.r.o. nabízí svým zákazníkům možnost uzavření písemné smlouvy o spolupráci v oblasti náhradního plnění. Tato smlouva přináší zejména jistotu a stabilitu při plánování zákonného plnění povinného podílu.
Pro zákazníky znamená smlouva především:
- garanci a rezervaci sjednaného objemu náhradního plnění,
- jistotu, že nedojde k vyčerpání kapacity v průběhu roku,
- záruku odpovědnosti dodavatele za správné a včasné zadávání údajů do Evidence náhradního plnění,
- podporu při správném započítání plnění povinného podílu.
Písemná smlouva je uzavírána na dobu jednoho kalendářního roku a představuje závazný rámec spolupráce mezi dodavatelem a odběratelem.
Minimální sjednatelný objem spolupráce činí 100.000 Kč bez DPH. Sjednaný objem je po dobu trvání smlouvy garantován a není možné jej nabídnout jinému zákazníkovi, což zajišťuje jeho dostupnost po celý rok.
Součástí smluvního vztahu mohou být také sankční ujednání pro případ neplnění sjednaného objemu. V odůvodněných případech je možné nejpozději do konce srpna sjednaný objem po vzájemné dohodě upravit.
Tento smluvní model přináší firmám jistotu, předvídatelnost a kontrolu nad plněním zákonných povinností v oblasti náhradního plnění.
Kontakt pro uzavření smlouvy
Máte-li zájem o garanci formou písemné smlouvy o náhradním plnění, prosíme o zaslání požadavku na e-mailovou adresu: np@kampi.cz
Další informace o náhradním plnění
Veškeré podrobnosti k problematice náhradního plnění, včetně aktuálních informací a výkladu legislativy, naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí:
https://www.mpsv.cz/web/cz/plneni-povinneho-podilu-ozp
https://www.mpsv.cz/web/cz/stanovisko-mpsv-k-81-odst.-2-pism.-b-zakona-c.-435-2004
Platná legislativa
- Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
- Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti
Aktuální znění právních předpisů je dostupné na:
Kalkulačka náhradního plnění
Spočítejte si orientačně, jak můžete jako firma ušetřit a jaký objem náhradního plnění můžete využít pro splnění zákonné povinnosti.
Výpočet vychází z:
- počtu zaměstnanců
- povinného podílu OZP (4 %)
- průměrné mzdy v národním hospodářství
- zvoleného způsobu plnění (náhradní plnění vs. odvod do státního rozpočtu)
Na základě těchto údajů lze orientačně určit:
- minimální zákonný objem plnění
- finanční ekvivalent náhradního plnění
- potenciální úsporu oproti odvodu invalidní daně
Máte otázky?
Pokud máte jakýkoli dotaz, stížnost nebo návrh, neváhejte nás kontaktovat. Rádi vám pomůžeme a co nejdříve se vám ozveme zpět.